Krajinný ráz je obecně definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před znehodnocením, tj. činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Je definován rysy a znaky, které tvoří jeho jedinečnost a odlišnost, např. morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačním krytem, osídlením, atd. Hodnocení vlivů na krajinný ráz je nedílnou součástí komplexního posouzení vlivů různých činností a záměrů na životní prostředí. Legislativně je ochrana krajinného rázu zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Aktuální ochrana krajinného rázu se věnuje posouzení vlivu konkrétního záměru na krajinný ráz dotčeného území, jako je vliv navrhovaných staveb, vliv činností, vliv využití území, a pod.
Preventivní ochrana krajinného rázu se zaměřuje na zhodnocení území, stanovení limitů a opatření k ochraně krajinného rázu, případně určení územně diferencované intenzity veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu (stanovení ochranných pásem), návrh eliminace negativních a rušivých vlivů.
Posouzení vlivu na krajinný ráz by proto mělo představovat standardní a objektivní proces hodnocení. Pro zpracování je možno využít řadu metodik a metodických postupů jako např. metodika autorského kolektivu L. Vorel, R. Bukáček, M. Culek, P. Sklenička (listopad 2003).